Kdo jsme
Jsme folklórní soubor s mnohaletou tradicí a širokým repertoárem tradičních písní a tanců z celých jižních Čech.
Folklórní soubor Radost vznikl již v roce 1986. Momentálně máme více než 50 členů.
Svým folklórem už 30 let obohacuje kulturu v Kamenném Újezdu. Kromě akcí pořádaných na „domácí půdě“ se soubor zúčastňuje různých přehlídek a folklórních festivalů nejen na území republiky, ale i v zahraničí (Rakousko, Německo, Francie, Švýcarsko). Radost velmi úzce spolupracuje s Venkovskou dudáckou muzikou Bedrník, která je na všech vystoupeních doprovází.
Repertoár
Repertoár souboru je poměrně široký. Přes dětské hry a tance, velikonoční či vánoční koledování s živým betlémem, je soubor připravený předvést ukázku např. staročeské svatby a posvícení. V těchto pásmech se objevují zvyky, tradice a tance nejen z oblasti Doudlebska, ale i z ostatních národopisných oblastí jižních Čech. Členové vystupují v doudlebských krojích. Pro vystoupení zvané Dřeváky mají pracovní kroj, kde je možné vidět i mlynáře.
Historie spolku
Odkud jsme
Folklórní soubor Radost pochází z Kamenného Újezdu u Českých Budějovic.
Soubor se mj. podílí na velké části kulturních akcí pořádaných v Kamenném Újezdu. Mezi ně patří Obecní ples, Zahradní slavnost, Vánoční koledování s živým betlémem, organizuje tvořivé velikonoční odpoledne pro děti.
Kamenný Újezd
Obec s asi 2300 obyvateli leží zhruba 9 kilometrů jihozápadně od Českých Budějovic.
Kalendář akcí
sobota 25. 3.
Folklórní ples
Kamenný Újezd
19:00 - 00:00
sobota22. 7.
Folklórní festival
Jindřichův Hradec, náměstí
13:00 - 17:00
sobota2. 9.
Folklórní festival
České Budějovice
od 13:00
Členové souboru
Dospělé taneční páry
V současné době má dospělá část souboru Radost sedm tanečních párů.
Ženská pěvecká část
V roce 2006 vznikla ženská pěvecká část souboru, která je dnes neodmyslitelnou součástí.
Dětští tanečníci s vlastní muzikou
Každý týden se schází i dětská složka souboru, kterou tvoří přibližně 20 dětí. Nejčastěji je možné děti vidět na místních kulturních akcích nebo v nedaleké obci Homole a Černý Dub, kam jsou děti pravidelně zvány na Václavské slavnosti a výstavy obrazů.
Doudlebský kraj
Doudlebsko se řadí k nejpozoruhodnějším národopisným oblastem jižních Čech.
Doudlebský region ohraničují na severu veselská blata, na východě blata třeboňská, na jihu sousedí v rakouském pohraničí s Vitorazskem a na západě zasahuje k šumavským vrcholům.
Na Doudlebsku se vedle osobitého nářečí udrželo překvapivé množství velmi starých zvyků, vyprávění, pohádek a pořekadel, mnoho písní a tanců, lidových krojů i produktů lidového výtvarného umění.
Náš kroj
Ženy
Ženy nosí bílou plátěnou oblečku a širokou bílou spodnici ozdobenou krajkou. Ženská košile je ušita z bílého plátna, u krku s krejzlíkem z lněné krajky. Typickým prvkem u košile jsou dlouhé široké rukávy, které jsou u zápěstí všity v široký pásek olemovaný bílou výšivkou. Šněrovačka je ušita ze sametu (bývala i z atlasu nebo brokátu), má uzoučká záda a vpředu hluboký, červeně lemovaný výstřih. Zapíná se na knoflíčky, které zároveň slouží jako ozdoba. Sukně sahá asi do poloviny lýtek, harasová nebo kanafasové (modrá, zelená, fialová) s vodorovnými pruhy a zakončená černými zoubky. Sukně je hodně široká, v pase naskládaná v hluboké záhyby. Zástěra je pevná plátěná (bývala i hedvábná měňavá) s úzkými svislými hedvábnými pruhy na modrém, bavlněném podkladě. Ženy si na hlavu vážou velký červený nebo černý šátek (plenu) ozdobený tištěnými kyticemi v rozích (okolíček), jehož cípy uvazují v týle a motají zpět na temeno hlavy. Ke kroji oblékají červené punčochy (bývaly červeně a modře zdobené). Na nohy obouvají nízké kožené černé střevíce. V ruce nosí bílý šátek s jemným bílým vyšíváním v rozích.
Muži
Muži oblékají bílou hladkou košili (sváteční košile byly navíc vyšívány na hrudi, u krku i zápěstí). Vesta je zhotovená z manžestru (bývala i ze sukna nebo cajku), zelená, modrá i černá s drobnými kvítky. Střih vesty je dlouhý, vysoko upjatý s jednořadým zapínám až ke krku. Typickým prvkem je silný opasek bohatě prošitý barevnými řemínky s charakteristickým vzorem a monogramem (bývaly i vybíjené cínovými nýtky). Kalhoty jsou z černého sukna (bývaly z telecí nebo skopové kůže), hodně široké a zapínají se vpředu uprostřed. Vpředu pod mostem jsou bohatě vyšívané ornamenty, na bocích vystupuje jemná výšivka, která končí na zadní části kalhot. Muži ke kroji nosí modré punčochy a obouvají černé vysoké holínky. Na hlavě nosí měkký plstěný klobouk s krátkou střechou nebo čepici (schořovice, aksamitka) z černé ovčí kožešiny.
Zdroj: ceskytanec.cz
Folklórní soubor Radost